Eze 6 | CzeCSP | STEP | I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:

Ezekiel 6

Soud nad izraelským modlářstvím

1 I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: 2 Lidský synu, ⌈nastav svou tvář proti⌉ ^{▼▼h.: polož svou tvář k; [V celé knize je Ezechiel vyzván celkem 9×, aby „položil svou tvář“ proti někomu — 13,17; 21,2.7; 25,2; 28,21; 29,2; 35,2; 38,2; srv. 14,8v.]} izraelským horám ^▼▼36,1 a prorokuj proti nim. ^{▼▼Mi 6,1} 3 Řekneš: ⌈Izraelské hory,⌉ ^{▼▼[S pl. v h. se vyskytuje pouze v Ez a odkazuje na hornatou izraelskou zemi v kontrastu s pobytem exulantů v babylonském říčním údolí.]; 19,9; 33,28; 34,13n; 35,12; 36,1.4.8; 37,22; 38,8; 39,2.4.17} slyšte slovo Panovníka Hospodina. ^{▼▼srv. 2Kr 18,28} Toto řekl Panovník Hospodin ⌈horám a návrším, řečištím a údolím:⌉ ^▼▼36,4 Hle, ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}přivedu na vás meč a zničím vaše návrší. ^{▼▼[Tj. vyvýšená místa, kde se konaly pohanské oběti; 16,16; Lv 26,30; 2Kr 17,9.11; Jr 7,31p; Oz 10,8.]} 4 Vaše oltáře budou zpustošeny, vaše kadidlové oltáře ^{▼▼2Pa 14,4} budou rozdrceny a vaše pobité nechám padnout ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před vašimi bůžky. ^{▼▼[v Ez 39 ze 48 výskytů v StS.]; Dt 29,16p} 5 Mrtvoly synů Izraele ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}zanechám ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před jejich bůžky a ⌈vaše kosti rozmetám okolo vašich oltářů.⌉ ^{▼▼2Kr 23,14; Jr 8,1; [Podle deuterokanonické knihy Baruchovy (2,24—25) prý Chaldejci skutečně otevřeli hroby předních mužů a rozházeli jejich kosti.]} 6 Ve všech vašich sídlech budou zpustošena města a zpustnou návrší, protože vaše oltáře budou zpustošeny a zničeny; ^{▼▼h.: ponesou vinu} vaši bůžkové budou rozdrceni a odklizeni, vaše kadidlové oltáře budou rozbity a vaše výtvory budou zahlazeny. ^{▼▼[Sloveso užívané pro popis soudu pomocí potopy; Gn 6,7; 7,4.23.]} 7 Pobitý padne uprostřed vás a pak ⌈poznáte, že já jsem Hospodin.⌉ ^{▼▼[Vazba je v Ez použita (v různých osobách, nejčastěji /32×/ v 3. pl.) 63× a naznačuje základní účinek Božího jednání; 12,15; 14,8; Ex 7,5; 14,4.18.]} 8 Avšak, až se to stane, ⌈ponechám vám mezi národy ty, kdo uniknou meči, až budete roztroušeni do různých zemí.⌉ ^▼▼14,21n 9 Pak si na mě ti z vás, kdo uniknou ^▼▼7,16 , vzpomenou ^{▼▼Jr 51,50} mezi národy, kam byli vzati do zajetí, jak jsem byl zdrcen jejich smilnícím srdcem, které se ode mne odvrátilo, a jejich očima ⌈smilnícíma s⌉ ^{▼▼n.: smilně hledícíma za; 16,34} jejich bůžky, ^▼▼20,24 a ⌈zhnusí se ⌈sami sobě⌉ ^{▼▼h.: ve svých tvářích} pro ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}zlo, které ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}spáchali všemi svými ohavnostmi.⌉ ^{▼▼20,43; 36,31} 10 A poznají, že já Hospodin jsem nepromluvil bezdůvodně, ^{▼▼14,23; srv. Př 3,30} že jim ^{▼▼Pozn. 90 v tabulce na str. 1499}způsobím toto zlo.

11 Toto řekl Panovník Hospodin: Udeř do své dlaně, dupni ^▼▼25,6 ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}nohou a řekni: Ach! kvůli všem zlým ohavnostem ^▼▼9,4 domu izraelského, neboť padnou ⌈mečem, hladem a morem.⌉ ^{▼▼5,12; 7,15*} 12 Ten, kdo je daleko, zemře na mor, ten, kdo je blízko, padne mečem a ten, kdo zůstane a bude v obležení, ^{▼▼Iz 1,8} zemře hladem, a tak proti nim dovrším svou zlobu. ^{▼▼13,15; Pl 4,11; Jr 7,20; 32,31} 13 A poznáte, že já jsem Hospodin, až budou jejich pobití mezi jejich bůžky okolo jejich oltářů ⌈na každém vyvýšeném návrší, na všech ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}vrcholech hor i pod každým zeleným ^{▼▼Jr 2,20p; 17,2} stromem a pod každým košatým terebintem,⌉ ^{▼▼1Kr 14,23; 2Kr 16,4; 17,10; Jr 2,20p; 2Pa 28,4} na místě, kde ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}předložili příjemnou vůni ^▼▼20,28 všem svým bůžkům. 14 Vztáhnu proti ^{▼▼h.: na …} nim svou ruku ^{▼▼14,9.13; 16,27; 25,7; 35,3; Iz 5,25; Jr 6,12; 51,25} a ^{▼▼Pozn. 79 v tabulce na str. 1499}proměním tu zemi ve ⌈spoušť a zpustošenou krajinu,⌉ ^{▼▼dvě synonyma utvořená přesmyčkou ze stejného kořene; 33,28n; 35,3} více než je ⌈pustina u Dibly,⌉ ^{▼▼[HL; žádné místo toho jména není známo (srv. ovšem Jr 48,22 — Bét–diblatajim), prav. dávná písařská chyba u jména Ribla — město severně od Damašku v zemi Chamátu, která tvořila severní hranici Izraele — Ez 47,14nn; 2Kr 23,33.]} ve všech jejich sídlech. I poznají, že já jsem Hospodin.